13. ROČNÍK VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM - 2007 - itinerář

13.    ročník  výpravy  za poznáním

¯  Pálava  ¯

                        Motto:  " pít se má a pít se musí, aby se tělu dodalo tekutiny patřičné …"

Tak, jako se vrací pachatel na místo činu, tak i my se opět vracíme do lůna prosluněných vinic jižní Moravy. Je to již druhá výprava do těchto pohostinných míst. Poprvé jsme si projeli lednicko – valtický areál a jeho romantické okolí. Letos je stěžejním bodem našeho programu Pálava, dále popatříme na malebné zákruty řeky Moravy a hrdla prolijem kvalitním mokem. Pokud to bude časově vycházet, bude tečkou za letošní výpravou oblíbená betonová skluzavka v Lulči.

Nocleh je zabukován zkušeným ubytovacím bukařem panem Františkem, tudíž spočinout bychom měli na měkkém loži. Pokud by někdo trval na pohodlném spartakiádním lehátku, může mu být toto laskavě poskytnuto za malý příplatek.  Ovšem pan Miloš má na něj přednostní právo, neboť posledně si jej nemohl vynachválit. Bude jej tedy nutno asi uplatit. Takže postačí jen spacáky. Za spolunocležníka je povolen pouze plyšový medvídek. Tu nevkusnou a oslintanou nafukovací pannu letos nechte doma, ať zase není trapas jako loni. Rovněž si dovolím  upozornit na řádnou přípravu kol.

Jak již bylo předesláno na květnovém brífinku, nechť každý vezme vhodné množství pochutin hodících se ke konzumaci k vínu. Zvlášť bych na tomto místě apeloval na větší dodávku výborných zelných placiček. Konzumace vinných produktů by měla být střídmá s ohledem na program druhého dne. Jestli někdo neví, kdy  má přestat, měl by svoji iniciativu napřímit jiným směrem. Například panu vedoucímu došly spojky na řetěz, čímž se zde vytvořil prostor pro vaši seberealizaci. Pokud se někdo odporně poblije nebo pozvrací, bude posléze vystaven jízlivému posměchu ostatních kolegů a po návratu na rodnou hroudu pomluven po širém okolí a jeho jméno bude vláčeno v červeném zápisníku. To platí i pro ostatní přestupky a prohřešky. V případě, že by chtěl někdo vzít nějakou drobnou pozornost pro pana vedoucího, nechť tak učiní, nebude mu v tom příliš bráněno. Kdo je závislý na ranní kávičce, měl by si ji vzít s sebou, protože po ránu je všude zavřeno. To se týče i snídaně. Ať opět někdo nebrečí, že musí vyrazit na trasu hladov. Hodil by se i oblíbený hrneček, na který jste zvyklí z domova.

Dále bych si dovolil připomenout nemilosrdné hygienické podmínky, panující při večerním sprchování. Většina z vás ví, o co jde. Ty ostatní bych nechtěl zbytečně děsit. Leckterý otužilec by se zde obával o své zdraví, ale nás zocelené to neodradí. Obzvlášť po druhé etapě pud sebezáchovy klesne natolik, že někteří zoufalci, než zcela upadnou do bezvědomí, rádi nastaví smrtícímu proudu své zapařené žlázy.

A teď již k odjezdu. Jelikož oproti loňské výpravě vzali dva naši kolezi za své, pojede nás jen osm, tudíž dvě osádky. Pan Jiří se jako průzkumník osvědčil, a proto dostal důvěru a bude poctěn řízením velitelského vozidla. To bude dále naplněno panem Otou a Markem. V Malíně přistoupí na palubu pan František. Ve druhém voze pojedou pánové Miloš, Zdenek a Luboš. V případě nehostinného počasí přiberou u Olomouce pana Aleše. Pokud bude slušně, tento pojede po vlastní ose. Odjezd 5.7. asi po deváté hodině z Malína, kde si ještě naposledy upřesníme směr přesunu. Rychlé vozy, co tak málo žerou, mohou jet po dálnici a sejdeme se na místě.

Zde již itinerář přináší obecnější pokyny na všechny tři dny. Již předem jste byli upozorněni na jeho nezvyklou strohost, takže na jakékoliv připomínky zásadně nereflektuji. Je to odůvodněno tím, že budeme dílčí části etap řešit operativně na trase. Pokud by se přece jen někdo neovládl a byl natolik drzý a měl výhrady, nechť si ještě jednou přečte výše uvedenou stať o červeném zápisníku. Howg!

Původně jsem předpokládal odjezd ve středu 4.7. odpoledne a proto byla domluvena prohlídka těžní ropné věže a vrtu. Protože byl na žádost jednoho kolegy odjezd odložen o den později, tato akce padla, anóbrž další dny jsou svátky. Čiže ve čtvrtek po příjezdu se ubytujeme a vyrazíme do Čejkovic. Je to necelých 10 km, tak stačí vyjet ve 13. hodin. Kdybychom vyjeli o něco dříve, můžeme se zajet pokochat chátrajícím dřevěným větrným mlýnem v Poddvorově. Pokud bude hlad, můžeme se cestou někde najíst. V Čejkovicích máme na 14. hodinu zajištěnu prohlídku templářských vinných sklepů. Vstupné činí bratru 60 Kč. V ceně je košt vín. Zvracet budeme menším obloučkem – pardon má tu být Vracet se budeme menším obloučkem terénem přes Čejč a Hovorany.

V pátek bych to viděl tak na 100 km. Žerty stranou, je to tak. Proto jsem psal o těch žlázách. Objedeme Pálavu, podíváme se na archeologické vykopávky ve Věstonicích a zhlédneme Pavlovské vinohrady. Je zde jedna možnost, jak lze etapu poněkud ošulit. Tak o polovinu. Pod Pálavu bychom se dopravili vozidly a tím získali více času. Zaparkovat vozidla by se dala například v Dolních Věstonicích. Stihly by se i hrady a také koupání v novomlýnské nádrži. Kachny, které jsou mezi námi, to jistě ocení. To se asi vyřeší aktuálně ráno po probuzení a zhodnocení našich sil.

Sobota, den návratu. Ovšem, než se tak stane, vrhneme se na dopolední etapu. Ta je směrována východně k řece Moravě a byla mi doporučena mou drahou manželkou. Cílem je naučná stezka "Váté písky". I zde jsou připraveny dvě možnosti o délkách 60 a 40 km. Protože se jedná až o zpáteční cestu, rozhodneme se u řeky, podle toho, jak tam dlouho pojedeme a v jakém budeme stavu.

Odjezd domů bude někdy po obědě. Poděkujeme za nocleh a uhradíme vzniklé škody. Pakliže bude zájem a čas to dovolí, učiníme tu zmíněnou přestávku v Lulči. Poté nám již nic nebrání k návratu domů.

1. den - po silnici do Mutěnic a Čejkovic – prohlídka sklepů – po silnici Čejč – Hovorany – za Hovorany po nějaké cestě na pomník Moravské rovnosti – po žluté a posléze zelené Pod Dubňansků horů – 25 km

2. den – po silnici Mutěnice – Čejkovice – po modré do Vrbic – po silnici Bořetice – Velké Pavlovice  - přejet dálnici a koleje do Zaječí – Nové Mlýny – najít červenou a po ní do Pavlova – z Pavlova po silnici po břehu nádrže Dolní a Horní Věstonice – Perná – Pavlov – Milovice – Nové Mlýny – Přítluky – Rakvice – přes koleje a dálnici a doprava Trkmanský Dvůr – Velké Bílovice – Moravský Žižkov – doleva a kolem vinných sklepů Nový a Starý Poddvorov – po modré a pak červené Mutěnice – Pod dubňansků horů – 100 km

3. den – delší varianta: po silnici Dubňany – Ratíškovice – Rohatec Kolonie - najít nějakou cestu kolem kolejí na Váté písky – odtud asi po naučné stezce někam před Bzenec na žlutou – před Vracovem krajem vsi okolo lesa do Vracenovic – po modré přes Ratíškovice do lesa na žlutou – pořád rovně lesem až na Hovoranskou cestu - Jaroměřice – cíl. – 60 km

3 den - kratší varianta: od Vátých písků zpět do Rohatec Kolonie – a po žluté zpátky jak u delší varianty – 40 km

Soubor ke stažení [ velikost: 206336 B ]